Tuesday, October 23, 2012

ON THE WAY TO MEXICO ! - ARIZONA.

ON THE WAY TO MEXICO!!

through ARIZONA...

So we - me and Topalante  - have a plan to cross a bit Mexico... let´s see how I will be strong. We ride on the motorcycle. One must be really strong, the whole body hurts, the whole body waves in the wind, the whole body is part of the adventure, direct outside with all surroundings, it is an ADVENTURE! On the MOTORCYCLE. I am already writing my Motorcycle Diary like Cheguevara did....
Me and Topalante started in Los Angeles and are on our way right now in Arizona, we just crossed the state!! The country of beautiful cactus!! Soon my story From the diary of the cactus collector will be published in the Lit.Magazine: Cactus Press in New York. Inspiration: Mexico!! Hola!! 
Hasta la vista!!


On our way through Arizona we met a man who offered his oldie classic car from the year 1928! Made before the GREAT CRASH in the USA! Here you can see us, on the way... before we make a crash! 
So cool was this old car! Shall we continue in it.... we love it, the ride was quite slow, we couldn´t go on the highway, any freeway, just aside... this would be maybe 10x slower than on motorbike, but which ADVENTURE is ahaed in it!? 
Hm, a big question??


We look exactly like the Tintin (in Congo...) almost the same one...



or stay true to the motorcycle (yamaha) and continue to Mexico like Che Guevara??

Ok, I say a slogan used by straight edge kids. You have to stay true to what you believe in no matter what. 
This is a promise, I keep to myself on my way .... on our way in America, 
I want to spread our Poets Protest Manifesto, my knowledge, skills, and inspiration to commit to a life of a writer and artist on the way to the Universe! 

(see my partner´s homepage about his travels http://topalante.es)

Monday, October 22, 2012

NA CESTĚ AMERIKOU - Z NYC DO SAN FRANCISCA



MILENA ODA, já na cestě.


ON MY WAY: OD NEW YORKU CITY  DO SAN FRANCISCA - AMERIKOU!



Je to úžasné se sem dostat po velké cestě jako třeba první bítník, spisovatel Jack Kerouac přes USA.



Tuhle cestu jsem podnikla už podruhé...z New Yorku přes celý americký kontinent na cestě!!Trochu už Ameriku – USA znám. Zemi a lidi mám ráda, a nelze je definovat jednou větou ani popsat jedním článkem. Abych mohla poznat co nejvíc z její rozmanitosti vydala jsem se na cestu, občas sama, ale často vždy s někým... tak jak to na cestě bývá...! Z Evropy, z Berlína... do New Yorku. Z východního pobřeží na západní všemi dopravními prostředky a možnostmi přesunu! Z New Yorku na motorce s Topolantem přes Pennsylvanii, Pittsburgh do Ohia, do města Columbus, truckem po Ohiu, greyhoundem do Chicaga  z Chicaga do Iowy, do Iowa City, kde jsem zůstala 3 měsíce na renomované residenci "International Writing Program" (IWP) jako německá autorka, přednášela, učila, četla, psala, a potkala Amish people, kteří mluví německy a nepouživají žádnou moderní techniku  -a pak z Iowy city do Chicaga letadlem, riskantní jízda autem přes „craigslist.com“ z Denveru přes Salt Lake City v Utahu, Idaho, nádhernou Montanu, Washingtonu do Seatlu a už je vidět trochu Kanady! 
ZDE LINKY z IDNES, kde jsem publikovala v roce 2010 o sve prvni ceste po USA: 
http://zpravy.idnes.cz/spisovatelka-milena-oda-jak-jsem-v-americe-potkavala-ceske-duchy-p8d-/kavarna.aspx?c=A101108_094631_kavarna_chu
Ne stále po USA autem ze Seatlu přes inspirující Oregon a Portland a konečně podél oceánu 
v Kalifornii  až do San Diega, tramvají ze San Diega do mexické Tijuany – do děsivého města na hranicích dvou absolutně protikladných států, kde mně na cestě zpět poslali zase do Mexika, protože neznali Českou republiku, jen Československo... a mysleli, že Česká republika je „fikce“, jakoby snad tušili, že jsem autorka fikce!! Že mi lidé čtou myšlenky, se mi v USA stává velmi často... 




Hranice Mexika z USA jsou skutečně děsuplné, odvážila jsem se tam jet tramvají sama, a byla jsem ráda, že jsem přežila...i-legálně se Mexičané snaží v několikahodinové frontě dostat do USA všemi prostředky... Já se do USA, jako domů, nakonec dostala a pak konečně zase vlakem ze San Diega do Los Angeles, tramvají z Long Beach http://youtu.be/1prcjlf6yKg to Los Angeles, výlet autem na oběd (200km) podél Pacifiku z Los Angeles do Santa Barbary, kde jsem se seznámila s dcerou Jana Třísky, seděly jsme vedele sebe u stolů... taxikem po Hollywoodu, autobusem do Santa Moniky k oceánu, rideshare-spolujízdou s Los Angeles   do San Francisca, na kole po San Franciscu a z Oaklandu  za 20 minut do úžasného univerzitního Berkeley,  na motorce (nebyla jsem řidičkou) ze San Francisca do Yosemite Parku až do Death Valley  a letadlem zpět ze San Francisca  do New Yorku.
Ale ne cesta nekončí jsem stále tady a Evropa je přitomna, i zde na západním pobřeží – nejen v New Yorku – i v Kalifornii: Welcome in San Francisco. 
Město překvapuje v létě ne zas tak rozehřátým sluníčkem, stále přítomným větrem, protože je město v zátoce a pak zcela chladnými noci, což mě občas deprimuje, je to jako u nás na podzim... To je jiná část Kalifornie, zcela jiná! „Evropa“ v Kalifornii. Město ani ne příliš velké se stále proměňuje už několik desetiletí, skrývá v sobě neuvěřitelný potenciál, město moderní technologie - iphonu, twitteru, facebooku, stále nová dynamika přicházející odkudsi, město legend, Beatníků, evropské město u Pacifiku, červený Golden Gate Bridge, ostrov a věznice Alcatraz... město, do kterého jsem přijela na dva měsíce, kde se nechci považovat za turistu, a hned se stávám součástí města a zátoky, přijali mě vřele do své „Bay Area“ v Kalifornii, nádhera být tady! Nebýt turistou dostává svoji novou dimenzi a hloubku. Občas jakobych už měla pocit, že tu žiji dlouho, že to všechno už znám, jsem tu po třetí...
V San Franciscu jezdím na kole, město, kde se může, - má jezdit na kole! Mezi North Beach a Mission district. Mezi tím jsou další světy jako Financial District, Chinatown, Japantown, Russian Hill, Civic Center s hlavní knihovnou aj... North Beach mám ráda.Víceméně hotová čtvrť, kde je atmosféra už několik let dost podobná, jen se zvyšuje počet turistů. - Mission je všehochuť, na rozkvětu, atmosféra se stále mění, tamní si stěžují, že je tam už plno turistů. Ale na můj vkus to je stále ještě ok, naopak ještě jsou tam dost špinavé kouty bez poetiky špíny... Každopádně město není hotové a je zde stále co objevovat! Jako například úžasný Golden Gate Park, větší než Central Park v NYC, nebo nádherná pláž přímo semknutá s Golden Gate Bridge: Baker Beach.








 North Beach, není pláž, ale to je to část města blízko Pacifiku, přístavu s legendárním knihkupectvím 
City Lights Bookstore, který založil 1953 spolu s Peterem D. Martinem Lawrencem Ferlinghetti. Proslavil se tím, že vydal tehdy „zakázanou“ obscéní sbírku básní HOWL Allen Ginsberga. City Lights je i nakladatelstvím, oboje si zachovalo svoji nezávislost, což mohlo, protože je známé víceméně po celém světě, a knihkupectví je skutečně denně přeplněné. Svoji historii nezapře. Visí zde plakáty z doby bítníků, v prvním patře je „poetry room pro Beatníky a na čtení“  a dole všude dokola literatura rozdělená na European Literature, American, African... Mr. Lawrence Ferlinghetti tu nedaleko zije, byl jedinečným podporovatelem Allena Ginsberga, Jacka Kerouaca, no celé „Beat Generation“ a další řady autorů, v Evropě neznámých. Bez něho by možná tahle generace ani nemohla existovat... co je básník bez nakladatele? 
Písící kreativní depresivní člověk... Zažívám v North Beach aktivitu mezi novými, starými autory a básníky, snad díky i Lawrencu Ferglinghettim, myslím... Měla jsem to štěstí, a setkala jsem se s ním, s úžasným člověkem, jemuž je už 93, ale stále z něho prosakuje jeho kritický duch vůči společnosti! Setkali jsem se v jeho oblíbeném, a dnes rovněž už legendárním Café Trieste, kam chodí možná už přes víc než třicet let, nedaleko City Lights. 
 O setkáním s Lawrencem Ferlinghettim napíši příště, zde v další části.
 Dnes se v Café Trieste setkávají básníci, jež se nazývají „Revolutionary Poets Brigade“ v čele s Jackem Hirschmanem, na jejichž setkání jsem byla pozvána. Jack Hirschman je „Poet Lauerat“ města San Francisca. Organizuje každý druhý rok Mezinárodní festival poezie, s účastí asi 9 básníků. Pro Radio Hortus v Praze jsem s ním udělala krátké interview. Prozradil mě, že město zkrátilo finanční podporu festivalu o polovinu na tento rok, na 70000tis dolarů... Ani v USA už nejsou ochotní podporovat literaturu! To je smutné...
North Beach je skvělá štvrť, hlavně jsem zde poznala úažsné lidi... A žije stále Beatníky a tamní italskou atmosférou, hned vedle čínskou, Chinatown, Jack Kerouac Alley končí hraničí s Chinatown, jeho jméno je napsáno na zemi v čínštině. Musím upozornit i na tamní dvě legendární hospody – Spex a Vesuvio, obě vynikají „uměleckou“ atmosférou hned vedle a naproti City Lights Bookstore...
A Mission district je velmi různorodé. Je zde zachovalé staré kino Roxie Theater, z roku 1909. Název Theater mátl i mě, hodně kin se v USA nazývá „Theater“ to už je fakt, jak je USA orientované na film. V pondělí je vstup za 6 dolarů, lze vidět jen netradiční filmy... A pak tu je mé oblíbené knihkupectví ADOBE-Bookstore, pracují a chodí sem skvělí lidé, setkávají se zde intelektuálové... Steve, který mi řekne cokoliv k jakékoliv světovému autorovi, knize, má úžasné znalosti světové literatury! Tím chci popřít klišé, že Američané jsou nevzdělaní... no ano v jejich počtu jsou, ale jde o to, s kým se chcete bavit o vzdělání, literatuře, hudbě... A pak sem kolem 2O hod. přinese pekař z nedaleké vynikající pekárny chleba, kiš, slané sladké zákusky, všechno, co zbude po dni, a ti, kdo si právě čtou nebo se tady baví, jsou pozvání si vzít kousek z toho, co pekař přinesl... vždy přijdou i 2-3 bezdomovci, kteří vědí, že vždy kolem 20 hod je v Adobe nadílka, tohle je fantastické, spojuje to lidskost. Američané mají jednu úžasnou vlastnost, mají respekt před člověkem, jako takovým... alespoň ve své zemi. Nikdo nepohrdá bezdomovci, lidi se s nimi baví, spolucítí jejich osud, v New Yorku, lidi kolem neochodí s klapkami n očích, naopak, dají dolar, dva, tohle se tady učím! Tohle sociální spolucítění v Evropě určitě chybí. Měla jsem zde čtení a divadelní performance v angličtině s Evanem Winchesterem, hercem a mladým autorem. Skvělá atmosféra... prý neamerické provedení...
Mission District žije stále něčím novým... Pro mě je tu například zajímavá „826 Valencia“, vzdělávací centrum pro chudé děti, které nemají možnost prohloubit svůj talent v domácím prostředí, tady to je jim to umožněno. V USA je 826 Valencia v kruhu intellektuálů velmi známá, stejně tak i jako přilehlé nakladatelství Mc Sweeney´s, obojí bylo založeno před 10 lety autorem Dave Eggersem, jehož román Srdceryvné dílo ohromujícího génia se stal bestsellerem, román byl přeložen 2001 do češtiny. Jednou jsem na Dave Eggerse narazila, a byla uhraněna jeho těžkým životem. Ještě se mi zde nepodařilo s ním osobně setkat, však doufám, že brzy se setkání uskuteční. SF je ve skutečnosti malé město...
K SF přiléhá Bay Area propojená se SF mosty s metrem a autobusy, vedle velmi složitě propojených dálnic.

Města z Bay Area: nejvíc známé je univerzitní bohaté město Berkeley, nebo Oakland, kde žil Jack London, je tu zachovalá hospoda, kam chodil a jeho dům, přivezený z Aljašky... přímo na pobřeží oceánu, nyní rovněž pobývám v Oaklandu a poznávám tu řadu umělců. Metrem – bartem je to 20 minut do SF za 7 dolarů. Kolo si vždy vezmu s sebou a pak se rozjedu po San Franciscu se svéráznými kopci, jako v mém rodném Podkrkonoší, zde se cítím jako doma...na kole, s oceánem, ne tak žhavým sluníčkem, mezi knihami, mezi intelektuály a hudebníky, mezi Evropany a přeci jen v Americe... 


Visit with me... San Francisco Bay Area : OAKLAND!

OAKLAND!!  
The Mystery of Oakland! My life in San Francisco Bay Area with mysteries!! 

I moved the direction San Francisco in California. 
I posted on the craigslist a post looking for a flatshare or for the subleting a room. One man wrote me and offered me a nice small room in his appartement. We settled some rules, and all was clear and I could move in. What a coincidence, I knew one person in SF Bay area, Jeff and he lived aswell in Oakland. Be honest I have never heard before about Oakland.
And I must say with this started all the mystery of Oakland.
I got  a clean room in Oakland, what a relieve after the messy room in New York!! 
In the Orange Street.  The man, Abe, helped me to buy a bike, I was very thankful to him, afterwards, it was so great to move around on the bike. I traveled also to SF with MY bike!    
I spent 6 weeks in the SF Bay Area. In the city I have never heard about before and after I got to know the small city at the ocean, in the Bay area, so well. It is the busiest port of the SF Bay Area and the third biggest city of the SF Bay area. 
The mystery is that almost all people I got to know in San Francisco come from OAKLAND!!

In Wholefood in Oakland I was sitting next one guy, who wrote and wrote so I asked him what he writes, --- well, it revealed that he, Evan is also an author! We got good friends and he introduced my to other friends who live also in Oakland! 

 Jeff invited me to some parties in Oakland, and I got to know there aswell some new nice folk, artist, musician, I like to meet again, who inspired me! Tony, the bookseller, who I met in SF comes from Oakland... Czaba too, he has a nice literary magazine, I also met in San Francisco, both belong to the Revolutionary Poets Brigade... Here you can see the meeting, I was invited to, thanks to the poet Jack Hirschmann, the leader of the Brigade. See on the pic with the hat.. 
In the bart from Oakland to SF, I went almost daily I got to know some nice people, who came later to my reading or they invited me to some event... so far, Oakland is my destiny. I like Oakland, city between the sleep and wake up, near to Berkeley. At the ocean with much better weather than SF. Well, the summer in San Francisco was my worst summer I ever had in my life, concerning weather. So cold, so windy, so dark... this SF after 3pm. Don´t go to SF without a winter jacket!! 
Ok, I was so happy to stay in Oakland. A city with a wonderful Meritt Lake and I called it Duck Lake, there were so MANY DUCKS, and I used the large lake for jogging, wonderful! 
All my friends come from this half-moving, half-sleeping-town. I was lucky, I was in the moving part. I met there artists, musicians, authors, well, great people they try to move this small city, to become artsy, to become cool... and it is near to Berkeley, the city of univesity, which is nice, tropical, far from a bad weather like SF. 




And OAKLAND! Famous writer, traveler Jack London lived here. He wanted to become a mayor of the town. Not successful, so he went on the sea... to Alaska. etc. 
Good for all of us, he didn´t become a politician but a writer! Now we can see on the Jack London Square his house, which was brought here by one of his rich fans from Alaska, just close to his favorite pub, where he spent hours, writing... drinking, talking... very lovely pub till today!!  In fact is this one touristic attraction, but it is an area of retail and office buildings that reside on the former heart of Oakland's port operations..




There is also the Jack London District encompasses more than 70 blocks and a significant stretch of the Oakland waterfront. 

I come back to Oakland, I have got there some friends there, my luggage left by Jeff and my cool bike!! I think the Mystery Oakland hasn´t finished yet!! 
see more here about other mysteries... :-)